Malé seznámení s touto podivuhodnou zemí
Egypt je z historického hlediska nejstarší stát na světě. Zajímavý je nejen díky svým památkám, které přečkaly staletí a jsou pro dnešní generaci mlčenlivými svědky časů dávno minulých. Ke spojení dvou rozdílných kultur (jižní a severní části Egypta)
postačila dvě staletí.
Ve sjednoceném Egyptě měl silnější slovo jih, ale sever výrazně ovlivnil
strukturu společenského zřízení. Egypt postupně přešel od několika
zemědělských částí k jednotnému státu. Tím se Egypt výrazně odlišoval od
ostatních států, které ještě dlouhou dobu fungovaly jako spíše státy
městské.Hatšepsovet
Tzv. žena-faraon vládla jako pátý vládce 18. dynastie. K moci se dostala
jako regentka svého, tehdy ještě nedospělého, syna Thutmose III., ale později se
vlády odmítla vzdát.
Vládkyně podnikala velkolepé obchodní výpravy do země Punt (dnešního Somálska), ale jejím nejslavnějším počinem je jistě chrám Džeser-džeseru.
Tutanchamon
Nevýznamný panovník, který usedl na trůn ještě jako dítě, se vryl do paměti
lidem po celém světě po objevu jeho nevykradené hrobky v Údolí králů
– Howardem Carterem v listopadu roku 1922.
Hrobka obsahovala mimo sarkofágu s královou mumií fascinující poklad, z něhož snad nejznámějším artefaktem je zlatá pohřební maska. Tu si spolu s dalšími předměty můžete prohlédnout v Káhirském muzeu.
Ramesse II.
Třetí panovník 19. dynastie proslul svými boji s Chetity o dřívější egyptské državy: Sýrii a Palestinu. Nejslavnější z jeho bitev je jistě bitva u Kadeše, která vedla k podepsání nejstarší mírové smlouvy na světě.
Možná větší obdiv si Ramesse zaslouží za svou stavitelskou činnost. Budoval množství chrámů, zakládal nová města a zveleboval ta stará.
Nejmonumentálnějším počinem je pak chrám v Abú Simbel se čtyřmi královskými sochami obřích rozměrů.
V roce 1768 dobývá Egypt Napoleon Bonaparte. Díky kresbám jeho
dvorního malíře, Davida, Evropané poprvé spatřují pyramidy a další skvosty
egyptské architektury.
Napoleon, jako i v mnoha zemích, i zde probudil u místních obyvatel poměrně silné nacionální území. Vrcholem toho byl, po Napoleonově porážce, nástup Mohameda Alího, otce moderního Egypta, k moci.
V 19. st. Se díky tomu stává Egypt velmi populární a díky tomu dochází k velkému rabování památek a Spousta z nich byla odvezena do Evropy. Byla taky zničena velká spousta lokalit. Díky tomu také vznikají obrovské sbírky Egyptského umění – např.: v Louvru, Berlíně, Vídni, Římě, Mnichově, Londýně, Moskvě… Největší sběratelé egyptských památek byli savojští králové – jejich největší sbírka je v Turíně. Pár egyptských památek bylo dokonce i v Olomouci, ale v 60. letech byly převezeny do Prahy. Dnes je nejvíc Egyptských věcí v Museu v Káhiře
